Profíci radí

Home
Profíci radí
Profesionální lékařská poradna kliniky Program Health Plus

Profesionální lékařská poradna kliniky Program Health Plus 31. 01. 2017Profíci radí0 komentářů

Máte vy nebo někdo z vašich blízkých zdravotní problémy, se kterými potřebujete poradit? Díky úzké spolupráci se soukromým zdravotnickým zařízením Program Health Plus vám nabízíme možnost svěřit svůj problém špičkovému týmu specialistů různých lékařských oborů, kteří udělají maximum, aby vám s vašimi obtížemi co nejlépe poradili.

Každý měsíc vybereme několik dotazů vás, čtenářů, na které lékaři z Program Health Plus odpoví a doporučí postup, jak začít daný problém řešit, případně jak se ho co nejrychleji úplně zbavit.

V dnešní poradně se zaměříme na problém poruchy příjmu potravy u dětí, na nespavost, která trápí stále větší část populace a také na to, co dělat, trpí-li vaše dítko častými virovými onemocněními.

Poruchy příjmu potravy u dětí
Simona P., Praha: Mám podezření, že moje 15tiletá dcera trpí poruchou příjmu potravy, protože v poslední době zhubla a při výšce 165 cm váží pouze 50 kg. Ale ona veškeré moje otázky a podezření odmítá. Tvrdí, že se cítí naprosto zdravá a nechce jít k lékařce. Existují nějaké metody, jak diagnostikovat poruchy příjmu potravy nepřímým způsobem? Nebo bych měla dceru rovnou objednat k psychologovi?

Rodičovská diagnostika je obtížná a zkreslená, protože při pozorování vlastních dětí máme vždycky subjektivně zabarvené vnímání. V tomto případě je otázkou, jestli dívka hubne, čili jestli dříve měla více než 50 kg a nyní ztrácí hmotnost, či zda jde o nějaké individuální vývojové stádium, kdy zrovna nenabírá váhu. Mentální anorexie nebo bulimie se neobjeví ze dne na den, jde o dlouhodobý proces. Mám zkušenost, že u dívek i chlapců trpících poruchami příjmu potravy se v dané rodině mnohdy drží diety, maminky třeba intenzivně cvičí, nejí společně s rodinou, hodně se mluví o jídle, nebo se rodiče naopak po nocích tajně přecpávají… To vše na děti působí a ovlivňuje jejich vztah k jídlu. Velkou roli samozřejmě hraje vliv prostředí, kamarádek nebo módních magazínů. Tyto poruchy souvisejí také s poruchami vztahů v rodině. Rodiče mohou třeba děti příliš tlačit k výkonu a málo jim dávat najevo, že je mají rádi. Typická anorektička je vzorná holčička pěstovaná k modelingu, k tomu být nejlepší houslistkou, baletkou… A když se výkony nedostavují, často se objeví problémy se stravováním. Ideální je dítě průběžně pozorovat, aby si rodiče co nejdříve všimli varovných příznaků. Je dobré sledovat, kolik toho potomek sní, zda neeliminuje nějaké jídlo, nebo se naopak nacpe a pak zmizí na toaletu, kde možná zvrací. To jsou samozřejmě jasné varovné známky. Ale samozřejmě záleží na tom, zda spolu rodina vůbec společně stoluje a sejde se alespoň u snídaně či u večeře. Je dobré si dětí všímat, ale nejen v rámci kontrolního mechanismu – kolik jsi toho snědla, jaké máš známky, máš všechny úkoly – to je bohužel málo a nezřídka to vede k psychickým poruchám. Důležité je dlouhodobě vědět o stravovacích návycích potomků a při pochybnostech se poradit s odborníkem. Spíše, než chtít někde něco vyčíst či samostatně diagnostikovat, je lepší odborná pomoc. Ideálně začít návštěvou u praktického lékaře pro děti a dorost, případně se nechat doporučit na vyšetření k psychologovi. Pokud je třeba s dítětem navštívit psychologickou ordinaci, tak většinou platí, že příliš diskuzí o tom, zda k psychologovi jít, nebo ne, je kontraproduktivní. Záleží na přístupu. Vyhrožováním ve smyslu – když nebudeš jíst, půjdeš k psychologovi, nebo tě necháme zavřít někam do nemocnice – dochází k negativní motivaci, která prostě nevede k cíli. Je lepší říci: Půjdeme se poradit s odborníkem, jestli je to v pořádku, protože máme o tebe starost… To je naopak emoční vzkaz dítěti, že ho má rodič rád a má o něj strach. Může škodit i další extrém, kdy rodiče či prarodiče naopak děti přecpávají a nutí je dojídat, což také může vytvořit psychický problém. Proto je nejlepší v nich vytvořit správný vztah k jídlu, aby jedly zdravě, ne příliš, ne málo… Děti jsou individuality stejně jako dospělí. Některé se mohou v pubertě předhánět, kolik snědí knedlíků a neznamená to, že mají bulimii. Jiné naopak jedí málo, jenom sem tam něco uždíbnou, a přesto to nemusí být příznakem anorexie.

Dotaz zodpověděla: PhDr. Jana Procházková,
klinická dětská psycholožka polikliniky Program Health Plus

Problém zvaný nespavost
Lucie H., Plzeň: Poslední dobou mám velké problémy s nespavostí. Nedaří se mi usnout do časných ranních hodin, a když se mi to podaří, neustále se probouzím a spánek je trhaný. Trvá to zhruba dva týdny a již se cítím extrémně fyzicky i psychicky vyčerpaná. Nechci trvale užívat chemické léky, tak mne zajímá, zda je nějaký jiný způsob, jak dlouhodobou nespavost řešit?

Dva týdny zhoršeného spánku ještě nejsou dlouhodobou nespavostí, ta trvá čtyři týdny a déle. Ovšem přesto to na organismu začíná být znát. Může jít o somatickou příčinu, či tzv. psychickou nadstavbu, třeba stres z práce, osobní problémy, kritickou událost, zásadní životní změny i drobné konflikty. Při nespavosti delší než 4 týdny je vhodné navštívit praktického lékaře nebo internistu a hledat příčiny. U krátkodobé nespavosti často stačí dodržovat zásady spánkové hygieny. Mezi ně patří pravidlo chodit každý den spát ideálně ve stejnou dobu i ve stejnou dobu vstávat, několik hodin před spaním nepít povzbuzující nápoje, nejíst těžká jídla ani nesportovat. V ložnici by neměla být televize, počítač ani jiná elektronická zařízení, maximálně budík a rádio. Mělo by jít o nejklidnější místnost v domácnosti a pokud možno i chladnější, protože je to pro dobrý spánek přínosem. A je vhodné z ložnice odstranit potenciálně rušivé vlivy. Užitečné také je, se během dne zamyslet nad tím, co člověka trápí a pokusit se myšlenky utřídit, aby se nehonily hlavou před usnutím. Při spánkové hygieně je třeba dbát i na to, že není dobré spát přes den – lze si odpočinout 20 minut po obědě, ale nelze spát ve dne dvě hodiny a pak se divit, že to v noci nejde. Před usnutím je vhodné se vyhnout hádkám, ale i náročným filmům, někoho mohou rozrušit i večerní zprávy. Pokud spánek přesto nepřichází, nemá smysl zbytečně ležet, protože je to většinou kontraproduktivní, negativní myšlenky se v hlavě pořád omílají a nabalují se na ně další. Lepší je vstát a věnovat se klidové aktivitě, jako je oddychová četba či poslech klidné hudby. A když se dostaví únava, jít si lehnout a zkusit usnout. Rozhodně nedoporučuji zapnout počítač a začít pracovat, žehlit či uklízet. Z nefarmakologických přístupů proti nespavosti lze využít fytoterapeutika, s jejichž výběrem poradí v lékárně. Existují rovněž různé relaxační techniky, třeba autogenní trénink. Obecně jakákoli relaxační technika je dobrým pomocníkem k navození klidného spánku. Na internetu jsou dostupné mnohé návody i relaxační hudba, nebo se lze obrátit na psychologa a vhodnou metodu se naučit. Pokud i přes doporučený postup bude nespavost trvat déle než měsíc, je důležité navštívit praktického lékaře, který by měl provést komplexnější diagnostiku a pak vás dále nasměrovat. Může jít o kombinaci různých faktorů a někdy je nezbytná psychologická pomoc, tedy mluvit o problémech, dostat se na kořen věci a najít důvody, které spánek ruší. Někdy je nutná i dlouhodobá psychoterapie. Každopádně když nespavost trvá déle, je vždy klíčové ji řešit, protože se organismus může vyčerpat a vážou se k tomu poruchy nálady, časté jsou hlavně deprese. Pokud člověk situaci podcení, může dojít k rozvoji depresivních poruch, což je hraniční situace, kterou je bohužel nutné řešit farmakologicky.

Dotaz zodpověděla: Mgr. Kateřina Weigertová,
klinická psycholožka polikliniky Program Health Plus

Časté nemoci malého chlapce
Ilona J., Olomouc: Můj šestiletý syn od útlého věku trpí na virová onemocnění a chytí prakticky každý bacil, který letí kolem. Již jsme zkoušeli všemožné doplňky stravy na podporu imunity i různé „babské“ rady, ale zatím bez výraznějšího zlepšení. Můžete nám poradit nějaké účinné postupy na posílení imunity, aby syn tak často nemarodil?

Je obtížné diagnostikovat příčinu obtíží, pokud lékař pacienta přímo nevyšetří. Obecně lze říci, že při vysoké náchylnosti k virovým onemocněním může mít Váš syn například zvětšenou nosní mandli, což způsobuje častější respirační infekty, kašel či rýmu. To lze případně vyřešit chirurgickým odstraněním mandle. Dále na virová onemocnění často trpí také děti, které mají asthma bronchiale či jinou formu alergie. To jsou dvě hlavní kategorie, které určitě vyžadují podrobnější vyšetření u specialisty – u zvětšené mandle vyšetření na ORL, u dětí s alergiemi či pokud jeden z jejich rodičů je alergik, pak vyšetření na alergologii a imunologii. Dá se říci, že malé děti hlavně od 2 do 5 let procházejí fází života, kdy se tzv. promořují, tedy přicházejí do styku s různými infekty a tím si postupně budují vlastní imunitní systém. To je však provázeno častými chorobami. Šestiletý chlapec by měl mít fázi promořování za sebou a pokud stále trpí na infekty, záněty dutin, uší atd., tak by se opět hodilo imunologické vyšetření. Protože může jít o poruchu imunity, jíž lze rozpoznat jen při specializovaném vyšetření, z krevního obrazu či biochemického vyšetření nikoli. V každém případě by bylo užitečné se nespoléhat jen na základní lékařské vyšetření, ale po konzultaci s pediatrem se nechat doporučit ke specialistovi. Co se týče zkoušení různých prostředků na posílení imunity nebo babských rad, tak nemá smysl je zkoušet bezhlavě, když není známa příčina zdravotních problémů, to může v extrémním případě dokonce uškodit. Obecně na podporu imunity pomáhá dostatečný přísun vitaminů, ideálně čerstvé ovoce a zelenina, děti by se měly otužovat a významně prospívá také sauna, ovšem při dodržení postupu vhodného pro věk daného dítěte. Aspektem, který zhoršuje náchylnost k onemocnění, jsou přetopené byty nebo domy, protože tím dochází k vysušování sliznic a přirozená obrana organismu je narušena. Negativní vliv má i to, pokud se v domácnosti vyskytují kuřáci. Ale když to shrnu, tak je vždy nejlepší se snažit zjistit konkrétní příčinu obtíží a teprve podle toho vybírat terapeutické prostředky.

Dotaz zodpověděl: MUDr. Tomáš Dědič,
pediatr a dětský osobní lékař polikliniky Program Health Plus

Dotazy do lékařské poradny můžete zasílat na: redakce@womanandstyle.cz.

O Programu Health Plus
Soukromá poliklinika Program Health Plus sídlí v atraktivních prostorách spojených s uměleckou galerií na Smíchově v Praze 5 a poskytuje maximálně komplexní a individualizovanou lékařskou péči pro děti, dospělé i firemní klienty. V rámci ambulantních služeb nabízí komfort, soukromí a osobní přístup zajištěný špičkovým týmem specialistů všech klíčových oborů, pro lůžkovou péči využívá zázemí českých i zahraničních nemocnic. Posláním Programu Health Plus je kompletní organizace preventivní, diagnostické, léčebné i rehabilitační péče, a to v klientem zvoleném čase.

Více informací na webu www.programhplus.cz.