Malé děti vodní hrátky milují, je však třeba počítat s tím, že jako dozor musíme být stále ve střehu. A také nás nesmí překvapit, když naše „bazénové“ děti znejistí před vstupem do moře, rybníka či řeky. Přinášíme 10 pravidel pro bezpečný pobyt s dětmi u vody od trenérky a odbornice na dětské plavání Štěpánky Štrougalové.
1. pravidlo: Nepodcenit přípravu na břehu
„Rodiče bývají překvapeni nejistotou mladších dětí, které byly zvyklé chodit plavat do bazénu, a najednou se zalekly tmavé hladiny rybníka, kamenitého dna řeky či mořských vln. Takové reakce jsou ale pochopitelné a je jen na nás dospělých, abychom jim tyto obavy pomohli překonat,“ říká Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík, dětského centra, které je od roku 1988 průkopníkem ve výuce kojeneckého a dětského plavání.
Jak na to: Především tím, že nepodceníme přípravu na břehu, a nebudeme na děti spěchat.
Osvědčily se aklimatizační hry, při kterých je dítě ve vodě pouze po kotníky. A tak na sebe můžeme vzájemně stříkat vodu, lovit a házet kamínky, pouštět si lodičky z kůry po hladině, pozorovat vodní živočichy. Když bude dítě klidné a zbaví se nejistoty, můžeme postupně přesunovat hry do hlubší vody.
2. pravidlo: Do vody jen s dospělákem
Vlastně je to podobné, jako když děti učíme, že nesmí samy na silnici a musí se zastavit na konci chodníku a počkat na nás…
Jak na to: Dětem je nutné odmalička vštěpovat, že do vody nikdy nesmí samy, pouze v doprovodu dospělého.
3. pravidlo: Vždy vědět, kdo právě hlídá
„Když je rodič sám s dítětem u vody, je si vědom velké zodpovědnosti a nespustí jej z očí. Jiná situace ale nastává, pokud trávíme dovolenou třeba s dalšími rodinami přátel a je nás tak na hlídání dětí víc. Paradoxně může vzniknout iluze, že hlídají všichni, a přitom nehlídá nikdo,“ říká Štěpánka Štrougalová, která je sama čtyřnásobnou maminkou.
Jak na to: Než poprvé pustíme děti do vody, musíme si my dospělí mezi sebou ujasnit, kdo z nás a kdy bude na děti dohlížet, a domluvenou „hlídku“ pak bez výjimky dodržovat. A i při krátkém odchodu z místa – třeba na toaletu nebo pro mobil do stanu – si za sebe sjednat náhradu. Všichni víme, jak děti dokážou překvapit svými impulzivními nápady, a snadno se tak může stát, že v zápalu hry nedodrží, co jste si předtím společně domluvili.
4. pravidlo: Nejprve se osmělit, až potom ponořit
Jak na to: Dětem je třeba vysvětlit a stále opakovat, že je nutné se vždy před vstupem do vody osvěžit – tedy nejprve opláchnout ruce a pak i obličej a celé tělo. Musí se naučit, že nikdy nesmí skočit nebo vběhnout do vody, když jsou uhřáté ze hry nebo ze sluníčka.
5. pravidlo: Domluvená hlášení
Jak na to: Děti musí vědět, že mají dát dospělým vždy na vědomí, pokud chtějí odběhnout od vody třeba na hřiště nebo na toaletu. Důvod je jasný – je třeba předejít zbytečnému poplachu, který by nastal v případě, kdy bychom dítě ve vodě najednou neviděli a začali ho hledat…
6. pravidlo: Do neznámé vody se neskáče, ale vstupuje
„Dospělý doprovod by měl před koupáním v neznámé vodě předem zjistit, jaká je kde hloubka, a dětem to sdělit. Skok do neznámé vody je sice součástí výuky plavání, ale mimo kurz ho rozhodně nedělejme. Vždy je bezpečnější vstup,“ připomíná Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.
Jak na to: Naučme děti, aby v místech, kde to neznají, nikdy neskákaly do vody šipku, ale vždy raději slezly – ať už ze břehu nebo třeba z loďky či matrace – a když už chtějí skočit, tak jedině po nohou.
7. pravidlo: Hloubka vyžaduje jistotu
I mnohým dospělým nedělá plavání v hloubce radost. A tak není divu, že mnohé děti znejistí, když si uvědomí, jaká je pod nimi hloubka.
Jak na to: Pokud zjistíme, že dítě je ve vodě nesvé a důvodem je hloubka vody, je třeba pomoct mu neklid a zábrany překonat tím, že ho budeme doprovázet, společně zkoušet různé hloubky vody a plavat s ním. Dítě samo pozná, kdy si už troufne na hlubší vodu.
8. pravidlo: Sledujte hry s matrací
Nafukovací matrace dnes mají nekonečně vtipných podob a děti se s nimi opravdu vyřádí – skáčou z nich, shazují se, podplouvají je… Právě proto ale mohou být i záludné.
Jak na to: Při dovádění dětí s matrací buďme neustále ve střehu, a pokud nevidíme dětskou hlavičku na hladině, okamžitě se ujistěme, že jde stále jen o hru, a že dítě není schované pod matrací nepřiměřeně dlouhou dobu.
9. pravidlo: Polední siesta ochrání před spálením
„Naši jižní sousedé dobře vědí, proč drží siestu a přes poledne jsou většinou schovaní před žhavým sluncem doma a odpočívají. Je dobré se jimi inspirovat, a především při pobytu u moře s nejmladšími dětmi zůstávat mezi 11 až 16 hodinou mimo dosah slunečních paprsků,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová.
Jak na to: Zvykněme děti na polední siestu, kdy se jde domů odpočívat, a třeba si i po obědě lehnout. Nevadí, když neusnou, ale odpočinou si a největší sluneční žár přečkají v chládku.
10. pravidlo: Lékárnička vždy po ruce
Pro větší klid je dobré mít s sebou u vody základní zdravotnickou výbavu.
Jak na to: Do lékárničky k vodě patří účinný repelent, sprej na spáleniny, kapky do očí, léky na průjem, zácpu a proti zvracení, teploměr, léky na zvýšenou teplotu, chladivý gel po štípnutí hmyzu, tinktura na odřeniny, náplasti a obinadlo.
Zdroj: Amaze Media / komerční sdělení
