Pátek třináctého, černá kočka přes cestu a rozbité zrcadlo…Co je na pověrách pravdy a co je jen strašení?
Od dětství slýcháme, že pátek třináctého přináší smůlu, že černá kočka přes cestu znamená neštěstí a že rozbité zrcadlo odsuzuje člověka k sedmi letům neštěstí. Jenže odkud se tyto pověry vlastně vzaly? A mají vůbec nějaký reálný základ?
Pátek třináctého – den, kdy raději nevycházet?
Strach z pátku třináctého má dokonce svůj název – paraskevidekatriafobie.
Odkud to pochází?
• Číslo 13 bylo už ve starověku považováno za narušení „dokonalé dvanáctky“ (12 měsíců, 12 apoštolů, 12 znamení zvěrokruhu).
• Páteční den byl ve středověku spojován s popravami.
• Často se zmiňuje i rok 1307, kdy byli v pátek 13. října zatčeni templáři.
Co říká realita?
Neexistují žádné vědecké důkazy, že by se v tento den stávalo více nehod nebo tragédií. Některé statistiky dokonce ukazují, že lidé jsou v tento den opatrnější – a paradoxně může dojít k méně úrazům.
Verdikt: Psychologie, ne osud. Strach může ovlivnit chování víc než samotné datum.
Černá kočka přes cestu – smůla, nebo ochrana?
Zajímavé je, že význam černé kočky se liší podle země.
Historické kořeny
• Ve středověku byly černé kočky spojovány s čarodějnictvím.
• V některých kulturách (například ve Velké Británii) naopak přinášejí štěstí.
Co říká věda?
Nic. Kočka je prostě kočka. Pokud vám přeběhne přes cestu, jediné, co to znamená, je, že měla namířeno na druhou stranu.
Verdikt: Kulturní symbol, ne předzvěst neštěstí.
Rozbité zrcadlo – sedm let neštěstí?
Tato pověra má překvapivě staré kořeny.
Proč právě sedm let?
Staří Římané věřili, že zrcadlo zachycuje část duše. Sedm let mělo představovat cyklus obnovy lidského těla.
Praktičtější vysvětlení je ale mnohem prozaičtější: zrcadla byla kdysi velmi drahá. Pověra mohla fungovat jako „výchovný nástroj“, aby s nimi lidé zacházeli opatrně.
Verdikt: Spíš ekonomická prevence než magická hrozba.
Rozsypaná sůl
Ve středověku byla sůl cenná komodita. Rozsypání znamenalo ztrátu peněz – tedy „smůlu“.
Klepání na dřevo
Pravděpodobně souvisí s vírou, že ve stromech přebývají ochranní duchové.
Podlézání žebříku
Tady už je racionální jádro – padající nářadí nebo kýbl skutečně mohou způsobit úraz.
Proč pověrám věříme?
Psychologové mluví o tzv. potvrzovacím zkreslení. Pokud věříme, že pátek třináctého je nešťastný, budeme si víc všímat všeho, co se nepovede – a přehlížet to dobré.
Pověry nám také dávají pocit kontroly. Když si „pojistíme“ štěstí (zaklepeme na dřevo), máme pocit, že jsme pro svůj osud něco udělali.
Tak co – věřit, nebo ne?
Pověry jsou součástí kulturního dědictví a lidové tradice. Mohou být zábavné, někdy i uklidňující. Pokud se ale kvůli nim bojíme vyjít z domu nebo měníme zásadní rozhodnutí, je dobré si připomenout:
Neštěstí nepřichází kvůli datu v kalendáři ani kvůli kočce. Největší moc mají naše očekávání a naše chování.
A možná je právě pátek třináctého ideální den udělat něco odvážného – a přesvědčit se, že štěstí si tvoříme sami.
text: redakce, foto AI
