Moderní rodiče dnes běžně využívají celou řadu „pomocníků“, kteří usnadňují péči o dítě – autosedačky, lehátka, nosítka nebo hopsadla. Bezesporu mají své praktické výhody, ovšem roste počet dětí s tzv. Container baby syndromem (CBS) – souborem vývojových a zdravotních obtíží způsobených nadměrným používáním těchto pomůcek namísto přirozeného pohybu.
CBS je stále výraznějším fenoménem západní společnosti, kde komfort, bezpečnost a klid často převažují nad potřebami spontánního pohybu dítěte. „Když dítě tráví většinu bdělého času ‚odloženo‘ v různých typech kontejnerů, ochuzuje se nejen o motorické podněty, ale i o smyslovou a sociální stimulaci, která je pro jeho vývoj zásadní. Samotné používání těchto pomůcek není problém – klíčové je, jak často a jak dlouho jsou využívány. Například autosedačka může být užitečná při přepravě nebo krátkodobém odpočinku, ale neměla by se stát hlavním ‚bydlištěm‘ dítěte během dne. To platí i pro nosítka či šátky – u novorozenců nepředstavují problém, ale s rostoucím věkem dítě potřebuje stále více prostoru pro vlastní aktivní pohyb,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Ne vždy špatně – ale s mírou
Kontejnery nabírají na popularitě především proto, že umožňují rodičům oddych od neustálého dohledu nad dítětem. Mohou polevit od pozornosti, neřešit kde, co a jak miminko dělá, zda na sebe nestrhává závěs, nejí písek nebo se neplazí ze schodů hlavou dolů. „V kontejneru miminko zkrátka leží nebo sedí na bezpečném místě, často je navíc i připoutáno. A pokud je spokojené, snadno se sklouzne k jejich nadužívání. Když je pak dítě dlouhodobě omezováno v pohybu, například tráví hodiny denně v autosedačce, mohou se objevit problémy ve vývoji, a to jak motorickém, tak psychickém, a dokonce mohou nastat i anatomické vady kostí, šlach, svalů a kloubů,“ upozornila fyzioterapeutka.
Příznaky dítěte „z kontejneru“
První signály syndromu kontejnerového dítěte lze rozpoznat už mezi dvěma až šesti měsíci věku. Rodiče si mohou všímat zploštění hlavičky v důsledku setrvalého ležení na zádech, omezené rotace hlavy a zkrácených krčních svalů. „Miminko je zpožděno v motorickém vývoji, později se otáčí, leze či sedí, má nižší svalovou sílu a koordinaci a mohou se projevit omezení také v senzorickém a kognitivním vývoji. Není ale nutné panikařit – včasná úprava režimu, zapojení volného pohybu a případná konzultace s dětským fyzioterapeutem mohou situaci snadno napravit,“ uklidnila Iva Bílková.
Pohyb jako základ vývoje
Děti se učí pohybem. Čím více příležitostí dostanou k volné hře na zemi a postupnému objevování prostoru, tím zdravější bude jejich vývoj. Rodičům fyzioterapeutka doporučuje klást důraz na kvalitu bdělého času dítěte – například na hrací podložce, mezi hračkami a podněty z okolí. „U svých tří dětí jsem sama autosedačku s oblibou používala. Z pohledu fyzioterapie u novorozenců až zhruba do tří měsíců věku vajíčko hezky kopíruje schoulené zakřivení páteře miminka a nabízí mnohem lepší rozhled po okolí než rovné podložky v postýlce či kočárku. Dáme-li si tedy miminko v sedačce na stůl, například při vaření, může nás dobře pozorovat, rozvíjet vnímání svého okolí a psychické dovednosti. Když se ale miminko dostane do věku, kdy se začne samo přetáčet, vhodnější je rovná podložka – prostorná postýlka se žebřinami, koberec nebo pěnové puzzle na zemi. V tu chvíli už miminko potřebuje prostor pro rozvoj svých motorických dovedností a nebýt omezeno v kontejneru,“ poukázala Iva Bílková.
Neustále v nosítku či šátku?
Nadměrný čas v kontejnerech se počítá v bdělém stavu miminka. Je proto naprosto v pořádku, když bude maminka na sobě nosit novorozence či raného kojence v šátku téměř celý den, protože miminko bývá vzhůru sotva dvě hodiny. „Je samozřejmě dobré dopřát miminku odpočinek i v pozici, kdy má páteř rovnou nebo má možnost spát na boku, ale v principu šátek/nosítko novorozenci nepřekáží v jeho volní motorice a neomezuje jeho psychomotorický vývoj. Čím je však miminko starší, tím větší má potřebu vlastního pohybu a touhu objevovat různé polohy. I nošení by tedy mělo být vyváženo časem, kdy je dítě volně položeno na podložce, optimálně obklopeno podnětnými předměty, aby mělo příležitost ke spontánním pohybům a rozvoji svalů a kognitivních funkcí mozku,“ doplnila Iva Bílková.
Pohyb i pohodlí v rovnováze
Když už je dítě delší dobu v kontejneru, měla by vždy následovat delší fáze volného pohybu. Po dvouhodinové jízdě autem v autosedačce je dobré miminko hned vyndat a nechat ho v prostoru na podložce svobodně aktivovat svůj pohybový aparát. „Kontejnery jsou zpočátku dobrý sluha, ale později se mohou stát zlým pánem. Zásadní není pomůcky zcela vyřadit, ale najít rovnováhu. Dítě potřebuje bezpečí i podněty. Klíčem je kombinace času stráveného s rodičem, volného pohybu a správného používání pomůcek. A především – trávit s dítětem čas aktivně a s respektem k jeho vývojovým potřebám,“ shrnula fyzioterapeutka.
Zdroj: FYZIOklinika, foto: Canva PRO / komerční sdělení
