Zase o hodinu chytřejší: Jak přežít další časový skok

Letní a zimní čas lidé zavedli s cílem maximálně využít denní světlo v průběhu roku. Tento systém posunu času, kdy se hodiny na jaře posunou o hodinu dopředu (letní čas) a na podzim o hodinu zpět (zimní čas), má své příznivce i odpůrce. V dnešním článku se podíváme na jeho historii, důvody zavedení, výhody a nevýhody z hlediska ekonomiky, životního stylu i zdraví.

Historie letního a zimního času
První známý návrh posunu času pochází od Benjamina Franklina z roku 1784, který navrhl úsporu svíček díky dřívějšímu vstávání. K systematickému zavedení letního času ale došlo až během první světové války v roce 1916, kdy Německo a Rakousko-Uhersko jako první státy přešly na letní čas. Cílem bylo snížit spotřebu energie využitím delšího denního světla. Brzy tento model převzaly další země Evropy i USA. Během druhé světové války byl letní čas opět zaveden a jeho užívání se rozšířilo. Dnes letní čas používá asi 70 zemí světa, přičemž státy v blízkosti rovníku jej zpravidla nepoužívají, protože zde délka dne a noci zůstává relativně stálá.

Výhody letního času
1. Úspora energie: Hlavním důvodem zavedení letního času byla úspora energie. Delší světlo znamená, že lidé nemusí tak brzy rozsvěcet, což může teoreticky snižovat spotřebu elektrické energie.
2. Větší možnost venkovních aktivit: Delší dny motivují k aktivitám venku. Tento posun času umožňuje lidem po práci využívat denní světlo, což podporuje fyzickou aktivitu, jako je sport, turistika nebo relaxace.
3. Podpora ekonomiky: Letní čas má příznivý dopad na ekonomiku. Lidé tráví více času venku, častěji chodí do restaurací nebo na akce, což podporuje spotřebu a přináší zisky v sektoru služeb.

Nevýhody letního času
1. Poruchy spánku a biorytmu: Jedním z hlavních problémů přechodu na letní čas je narušení přirozeného biorytmu. Ztráta hodiny spánku může vést k nespavosti, únavě a vyššímu stresu. U citlivějších jedinců nebo dětí může být přizpůsobení se novému režimu velmi náročné.
2. Zvýšené riziko zdravotních problémů: Výzkumy ukazují, že v období po změně času se zvyšuje riziko infarktů, mrtvic a dopravních nehod. Spánková deprivace a stres spojený s časovým posunem mohou negativně ovlivnit kardiovaskulární systém a zvýšit riziko psychických problémů.
3. Snížená produktivita: Pro mnoho lidí může být obtížné se s časovým posunem vyrovnat, což vede ke snížení pracovní výkonnosti. Zaměstnanci mohou být po změně času méně produktivní, což se odráží na pracovním výkonu.

Výhody zimního času
1. Přirozenější biorytmus: Zimní čas je blíže přirozenému slunečnímu cyklu, který odpovídá našemu biologickému rytmu. Dny jsou kratší, ale ráno se rozednívá dříve, což odpovídá přirozenému rytmu spánku a bdění.
2. Méně zdravotních problémů: Přechod na zimní čas je pro tělo méně náročný než přechod na letní čas, protože si lidé mohou o hodinu déle pospat. To obvykle vede k menšímu počtu zdravotních problémů.
3. Bezpečnější rána: V zimě se rozednívá dříve, což může přispět k bezpečnosti zejména pro děti, které cestují ráno do školy za denního světla, snižuje se riziko dopravních nehod.

Nevýhody zimního času
1. Krátké večery: Zimní čas znamená, že se stmívá dříve, což lidem omezuje čas pro venkovní aktivity po práci. To může ovlivnit jak sociální život, tak i fyzické aktivity, jelikož méně denního světla odrazuje od pohybu venku.
2. Psychologické dopady: Kratší dny a brzké stmívání mohou mít vliv na náladu a mohou přispět k sezónní afektivní poruše (SAD). Nedostatek slunečního světla způsobuje u některých jedinců pocity deprese, což může mít dlouhodobý dopad na jejich duševní zdraví.
3. Ekonomické ztráty: Dřívější stmívání může vést k nižší návštěvnosti podniků ve večerních hodinách, zejména během podzimu a zimy. Lidé často tráví více času doma a méně se účastní venkovních aktivit nebo nakupování.

Zdravotní dopady střídání času
Střídání letního a zimního času má významný vliv na zdraví, zejména kvůli narušení cirkadiánního rytmu. Naše vnitřní biologické hodiny, které řídí spánek, metabolismus a hormonální rovnováhu, jsou vázány na střídání světla a tmy. Přechod na letní čas je často spojen s krátkodobou spánkovou deprivací a zvýšeným stresem, což může vést k vážnějším zdravotním problémům. Výzkumy ukazují, že během prvních dnů po změně času vzrůstá riziko infarktu a mrtvice. Kromě toho se u citlivých jedinců mohou projevit poruchy nálady, úzkost nebo deprese.

Budoucnost letního a zimního času
V posledních letech se objevily diskuse o zrušení střídání času. Evropská unie v roce 2019 rozhodla, že by mělo být střídání času ukončeno a jednotlivé státy se mají rozhodnout, zda chtějí zachovat letní nebo zimní čas. Nicméně kvůli pandemii COVID-19 a následným ekonomickým problémům bylo toto rozhodnutí odloženo. Diskuse o zachování nebo zrušení letního času stále pokračuje a jednotlivé země zvažují jeho výhody a nevýhody.

Posun času (na zimní čas) může být pro některé z nás vítanou šancí na extra hodinu spánku, zatímco pro jiné představuje narušení zaběhnutého rytmu.

Jak zvládnout přechod na zimní čas s úsměvem na tváři?
1. Využijte hodinu navíc na kvalitní spánek
Namísto toho, abyste trávili extra hodinu u televize nebo na mobilu, zkuste ji věnovat kvalitnímu spánku. Nejenže budete odpočatější, ale podpoříte i své celkové zdraví. Nenechte se zlákat pokušením “dohnat” všechny úkoly.

2. Zaměřte se na pravidelný režim
Jakmile přepnete hodiny, zkuste se držet pevného denního harmonogramu. Choďte spát i vstávejte ve stejnou dobu, aby se vaše tělo rychleji přizpůsobilo novému režimu. Pomůžete tak stabilizovat své biorytmy.

3. Využijte maximálně denní světlo
Se zkracujícími se dny je důležité využít maximum přirozeného světla. Pokud můžete, vyrazte ráno ven nebo si dejte krátkou procházku po obědě. Sluneční světlo pomáhá regulovat cirkadiánní rytmus a zlepšuje náladu.

4. Dejte pozor na kofein a těžká jídla
V prvních dnech po změně času zkuste omezit kofein, zejména v odpoledních hodinách. Kofein může narušit spánek, který je pro adaptaci klíčový. Stejně tak se vyhněte těžkým jídlům večer – lehká večeře vám pomůže rychleji usnout.

5. Buďte trpěliví
Ať už jste noční sova nebo ranní ptáče, vaše tělo si na nový čas zvykne – obvykle to trvá jen pár dní. Důležité je být k sobě trpěliví a dát si prostor na aklimatizaci.

S trochou péče o svůj režim a dostatkem denního světla zvládnete přechod na zimní čas bez větších potíží.

Text: redakce, foto: Canva Pro

Sdílejte článek s přáteli

Doporučené články

Zdraví kloubů není jen výsledkem dědičných predispozic, ale také toho, jaký život vedeme. Geny hrají důležitou roli ve tvorbě chrupavek

Ulpělé stopy od špinavých tlapek. Chuchvalce prachu v rozích. Müsli rozsypané po celé podlaze. Každodenní nehody, které je potřeba řešit,

Dopřejte si jedinečný krém od Di Angelo Cosmetics, ve kterém najdete sílu těch nejefektivnějších složek a strategií proti předčasnému stárnutí

Přidejte se k nám