Krevní testy patří k základním nástrojům prevence, protože dokážou zachytit změny, které člověk sám ještě nemusí pociťovat. Vedle běžných laboratorních hodnot, jako jsou zánětlivé parametry, metabolismus nebo funkce důležitých orgánů, dnes mohou moderní metody nabídnout i hlubší pohled na vrozené predispozice a některé molekulární změny v těle. Právě u nemocí, které se mohou dlouho rozvíjet nenápadně, například u rakoviny tlustého střeva a konečníku, tak krevní vyšetření pomáhá doplnit prevenci o další vrstvu informací.
Krevní testy jsou běžnou součástí preventivních prohlídek i základních vyšetření. Lékařům pomáhají sledovat například krevní obraz, známky zánětu či infekce, funkci jater a ledvin, metabolismus cukrů a tuků, hormonální hladiny, vitaminy a minerály, imunitní ukazatele nebo srážlivost krve. V určitých případech mohou upozornit také na nádorové markery či jiné molekulární změny. Krev tak neukazuje jen potíže, které už člověk pociťuje, ale často i odchylky, jež se zatím projevují pouze v laboratorních hodnotách. Její možnosti ale nekončí u běžné biochemie.
Krev může sloužit také jako výchozí materiál pro genetická vyšetření, která už nesledují jen aktuální stav organismu, ale také jeho vrozené nastavení. „DNA je obsažena ve všech buňkách v těle kromě zralých červených krvinek. Krev obsahuje velké množství dalších krevních buněk, například bílých krvinek, a tak představuje ideální biologický materiál, ze kterého lze DNA získat. Odběr je jen minimálně invazivní a zároveň je zaručeno, že jsme odebrali dostatek materiálu na laboratorní analýzy,“ vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na nutriční genetiku v GHC Genetics.
Vodítko pro prevenci
Zatímco běžné biochemické krevní testy ukazují hlavně aktuální stav organismu, genetická vyšetření pracují především s vrozenými predispozicemi, které mohou existovat dlouho předtím, než se případné onemocnění projeví. Nemusí jít jen o vysoce rizikové patogenní varianty, ale také o méně závažné předpoklady k multifaktoriálním onemocněním, jako jsou obezita, cukrovka nebo kardiovaskulární choroby. Na genetické výsledky tak lze nahlížet také jako na praktické vodítko pro prevenci. Pokud se v rodině opakují určité diagnózy, nebo genetické vyšetření ukáže zvýšené riziko v konkrétní oblasti, dává smysl prevenci více zacílit. Díky cílenějším kontrolám nebo úpravě životního stylu se pak nemoc nemusí projevit ani přes méně příznivé genetické nastavení.
Kromě predispozic umí genetické laboratoře v posledních letech testovat také aktuální změny v genech, které podobně jako biochemické testy odhalují aktuální stav organismu. Molekula DNA je sice neměnná, ale tělo s ní dokáže pracovat. V určitých situacích, například při některých onemocněních, se na ni mohou navazovat různé signální látky. Pokud je laboratoř dokáže zachytit, může nám to o zdravotním stavu říci i více než jiné metody.
Jednou z oblastí, kde se význam krevního vyšetření posouvá, je prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. „U rakoviny tlustého střeva a konečníku hraje včasný záchyt zásadní roli, protože onemocnění se může dlouho rozvíjet bez výrazných příznaků. Vedle klasických onkomarkerů se dnes stále více uplatňují modernější metody označované jako tekutá biopsie. Ty nehledají přímo nádor jako takový, ale určité molekulární stopy v krvi, které mohou s nádorovým procesem souviset,“ říká Sládková Kavínová.
Molekulární stopa nádoru v krvi
Princip tekuté biopsie spočívá v tom, že nádorové buňky uvolňují do krevního oběhu části své DNA. U některých nádorových procesů tato DNA nese specifické změny způsobené takzvanou methylací, tedy drobné chemické značky, které mohou být pro nádorové bujení typické. Tekutá biopsie takto sleduje konkrétní molekulární signály. Již malé nádory mohou uvolňovat do krve části DNA, která je vlivem nádoru pozměněná, a právě tyto značky moderní metody detekují.
Na tomto principu je založen také test ColonScreen od GHC Genetics, který je zaměřený na screening kolorektálního karcinomu z krve. Nejde o genetický test dědičné predispozice, ale o krevní screeningové vyšetření využívající metodu tekuté biopsie a zachycující aktuální stav. Test sleduje methylaci ve třech genech spojovaných s výskytem nádorů tlustého střeva a konečníku. ColonScreen je přitom vhodné chápat jako doplnění prevence, nikoli jako úplnou náhradu kolonoskopie nebo běžného screeningového programu.
ColonScreen může dávat smysl zejména u zdravých osob od 40 let, jež chtějí prevenci doplnit o další informaci z krve. V úvahu může připadat také u lidí s rodinnou zátěží kolorektálního karcinomu, mezi standardními intervaly běžného screeningu nebo u pacientů s chronickými střevními záněty, u nichž je vhodné průběžné sledování mezi kolonoskopiemi. Praktickou roli může mít i tam, kde test na okultní krvácení do stolice není optimální volbou, například kvůli hemoroidům.
Pozitivní výsledek není diagnóza
Podezřelý nebo pozitivní výsledek krevního screeningového testu ale není definitivní diagnózou. Znamená především důvod k dalšímu vyšetření a odbornému zhodnocení. „Co se týče rakoviny tlustého střeva a konečníku, zlatým standardem diagnostických metod stále zůstává kolonoskopie. Pacient s podezřelým nálezem je proto doporučen na specializované pracoviště, které kolonoskopie provádí. Ta potom ukáže, zda ve střevech skutečně existuje problém, který je třeba odstranit,“ uzavírá Hana Sládková Kavínová ze společnosti GHC Genetics.
Zdroj: media:list / komerční sdělení
