Zábava/Kultura

Home
Volný čas
Zábava/Kultura
Colette – drama o síle lásky a touze po svobodě

Colette – drama o síle lásky a touze po svobodě 10. 09. 2013Zábava/Kultura0 komentářů

Výpravné strhující drama o síle lásky a touze po svobodě. Příběh je věnován Arnoštu Lustigovi a všem, kteří přežili holocaust. Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se podařilo uprchnout z Osvětimi, a světu poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti.

Arnošt Lustig patří mezi světoznámé spisovatele a jeho novela Colette se opírá o životní prožitek z koncentračního tábora a osobní znalost několika málo útěků z pekla Osvětimi. Autor, který byl nominován na Pulitzerovu cenu, spolu se scénáristou a režisérem Cieslarem ryze filmovými prostředky vyprávějí o síle lásky, o člověku v mezní situaci, o odvaze postavit se smrti a plánovat útěk z bezvýchodné situace.

Milostný příběh zajatců Viliho (Jiří Mádl) a krásné belgické židovky Colette (Clémence Thioly) vypráví o osudu tajné lásky v prostředí hrůzy a smrti, o tenké hranici mezi dobrem a zlem a pravdou a lží.. V osvětimském koncentračním táboře se před námi odhaluje nelítostný svět každodenního boje o přežití. Vládne tu přísná hierarchie i mezi samotnými vězni. Obchoduje se se vším, co může zachránit život, nebo alespoň na chvíli oddálit smrt. Židovka Colette přijíždí do Osvětimi transportem z Belgie. Vězeň Vili jí poradí, co má říci při selekci, a tím ji zachrání před smrtí v plynové komoře. Colettiny krásy si brzy všimne fanatický důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) a zaměstná ji ve své dílně. Nezadržitelně propadá jejímu kouzlu a zároveň se opájí krutostí a mocí nad životem a smrtí rasově méněcenné bytosti. Navzdory každodennímu utrpení se Vili a Colette sbližují. Jejich láska jim dodává sílu snášet peklo koncentračního tábora. V zoufalém boji o život společně naplánují riskantní útěk…

Oficiální trailer filmu.

Premiéra: 12.9. 2013
Režie: Milan Cieslar
Scénář: Arnošt Lustig, Milan Cieslar
Kamera: Marek Jícha
Hudba: Atli Örvarsson
Hrají: Clémence Thioly, Jiří Mádl, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ, Miroslav Táborský, Václav Chalupa, Sabina Rojková, Dan Brown, Zuzana Mauréry, Kristína Svarinská, Barbora Kodetová, Anna Kočicová

Příběh filmu
1973. Padesátiletý spisovatel Vili se seznamuje s budoucí ženou svého syna a její matkou. Ta se představí jako Yvette MacCaine. Vilimu připomíná jeho osudovou lásku z koncentračního tábora. Když se vrátí domů, začíná psát svůj příběh o krásné mladé belgické Židovce, jménem Colette. My se jeho očima vracíme do Osvětimi/Birkenau, v létě roku 1943…

Tábor Osvětim je přeplněn. Mužský tábor je po tyfové selekci přesídlen do Birkenau, o tři kilometry opodál. Zmatku využívá i mladý český vězeň Vili a dostává se do pracovního komanda, zvaného Kanada. Je to nechvalně známé místo, kde se třídí, prohlížejí a konfiskují osobní věci po lidech z transportů. Vili se tak dostává do dílny, kde je relativní dostatek jídla, ale také obrovské nebezpečí, neboť vězňové z komanda – i za cenu krutých trestů a smrti – kradou a pašují věci, aby mohli buď přežít sami, nebo jejich blízcí.

Osvětim a Březinka bylo místo organizování největšího směnného obchodu v táboře smrti. Vili se během práce při vykládání belgického transportu potkává s krásnou Židovku Colette, které radou, co při selekci říct, pomůže přežít. Colette fascinuje velitele Kanady Weissackera. Aby mohl Colette umístit do své blízkosti, pošle jinou ženu na smrt. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, jež se musí podvolit, pokud chce přežít.

Vili je přinucen svým kápem pronést osobní dar jinému kápovi – Kordule. Je však přistižen a následně potrestán. Zbitý do krve je odnesen do tábora a tajně rychle operován ve vězeňské nemocnici. Nemůže zde zůstat, proto se nechá, byť ve zbědovaném stavu, odvelet zpět do Kanady. Colette se o nemocného Viliho stará. Každý den mu donese jeden briliant (ukradený během prohledávání věcí z transportů), který mu má koupit další den života. Vili se uzdraví, ale když Weissacker zjistí, že přežil jeho trest, převelí ho do kárného komanda mimo relativní bezpečí Kanady.

Vili se s Colette pravidelně vídají. Je léto 1944 a Osvětim/Birkenau polyká po tisících maďarské Židy. Milenci se rozhodnou utéct. Vili se svými spoluvězni kontaktují důstojníka SS, původem Francouze, který jim úplatou za zlato a diamanty nabídne únik z tábora v hromadě dřeva. Plán se začíná uskutečňovat, probíhají přípravy. Colette však ve stanovený čas nepřichází, protože musí pracovat do noci a Vili bez ní nechce utéct. Místo něj jde jiný vězeň. To jim oběma zachrání život.

Blíží se fronta. Colette cítí, že její dny a hodiny jsou sečteny. Weissacker se opájí oddalováním její smrti. Chystá se poslední evakuace tábora před postupujícími Rusy. Vili se s Colette míjejí. Colette však dokáže Viliho vyplatit z vězení, zatímco ona prchá s transportem do Sachsenhausenu. Vili se vydává na pochod smrti. Během něj se Vili i Weissacker střetávají… Vili hned v prvním poválečném létě hledá Colette, která je posléze prohlášena za mrtvou.

Nad ránem přichází Yvette McCaine do Viliho bytu na Manhattanu. Přiznává, že si po válce vzala bohatého Američana a přijala jeho identitu. Vili se ptá PROČ. Zestárlá Colette popisuje, že se to stalo po porodu, kdy zjistila, že porodila esesáku Weissackerovi dceru. Modrooké blonďaté nevinné stvoření. Poslední scénou je svatba dcery Colette a syna Viliho. Teprve tehdy se vyrovnají se stíny  minulosti.

text: Bioscop, redakce / foto: bigstock, Bioscop