Věděli jste, že váš „druhý mozek“ sídlí v břiše? Právě tak se dnes mluví o střevech – orgánu, který má překvapivě rozsáhlý vliv na zdraví celého těla. Kromě trávení ovlivňují imunitní reakce, náladu, kvalitu spánku i hladinu energie. Klíčovou roli v tom hraje střevní mikrobiom, neviditelné společenství přibližně 100 bilionů mikroorganismů. Když jsou střeva v rovnováze, cítíme se dobře a plní elánu, pokud však dojde k narušení, problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Dobrou zprávou je, že i oslabenému střevnímu prostředí lze pomoci, stačí jen vědět jak!
Ekosystém s vlastním nervovým systémem
Střeva představují zásadní část trávicího systému, kde kromě trávení potravy dochází k celé řadě dalších důležitých procesů, jež jsou pro naši kondici a vitalitu naprosto zásadní. Chrání organismus před průnikem škodlivých patogenů, podílí se na vodní a elektrolytové rovnováze, zajišťují vstřebávání živin do krevního oběhu a hrají klíčovou roli v imunitním systému. Tyto mechanismy z velké části zajišťuje tzv. střevní mikrobiom – komplexní společenství přibližně 100 bilionů mikroorganismů, jako jsou bakterie, kvasinky, houby, viry či prvoci, které trvale osidlují střevní prostředí. V těle může tento ekosystém vážit až 2 kg. Ještě pozoruhodnější je jeho genetická výbava, která je v porovnání s lidským genomem zhruba 150krát rozsáhlejší. Kromě již zmiňovaných funkcí se mikrobiom podílí také na produkci některých hormonů a neurotransmiterů. Jedná se například o serotonin, známý jako hormon štěstí, jenž ovlivňuje náladu, spánek a psychickou pohodu. Střeva tedy představují klíčový prvek také v rámci našeho duševního zdraví.
„Druhý mozek lidského těla“ – i tak je možné střeva pojmenovat. Důvod je velmi jednoduchý. Střevní prostředí je protkané přibližně 500 miliony neuronů, které nejenže prostřednictvím tzv. bloudivého nervu (nervus vagus) přímo komunikují s mozkem, toto propojení se obecně nazývá osa mozek-střevo, zároveň jde o samostatný systém (enteropatický nervový systém), který dokáže fungovat nezávisle na mozku a jeho přímých pokynech. Přestože je pro naše zdraví klíčové, aby střeva pracovala správně a mikrobiom byl v rovnováze, realita tomu často neodpovídá. Různé faktory totiž mohou střevní prostředí narušit a vést ke vzniku celé řady potíží – od zažívacích problémů až po vážnější chronické poruchy.
Co je důvodem špatného trávení i nadměrné únavy?
Střevní prostředí je možné narušit velmi jednoduše, často i vlastní vinou. Příčinou je především nezdravý životní styl. Až už se jedná o nevyvážený jídelníček zaměřený na polotovary a cukry, vysoce zpracované potraviny a jídla postrádající vlákninu, nedostatečný pitný režim, nadměrné pití alkoholu, kouření nebo třeba příliš časté užívání léků v podobě analgetik nebo antibiotik, jež plošně hubí vše, co se ve střevech nachází, střeva trpí a ztrácí potřebnou rovnováhu.
Svou roli navíc hraje také nedostatek spánku a zvýšená hladina stresu. Vyplavením stresových hormonů totiž dochází k ovlivnění nervového systému střev, zpomalení peristaltiky a změnám ve složení střevního mikrobiomu. Výsledkem všech těchto faktorů bývá oslabení přirozené obranyschopnosti, zhoršené trávení, nadýmání, časté infekce, zánětlivé procesy i negativní dopad na psychickou pohodu. Mezi častá onemocnění pramenící z nadmíry stresu, špatné regenerace a nevhodně zvolené stravy patří například syndrom dráždivého tračníku, zkráceně IBS, jenž postihuje především aktivní a zaneprázdněné ženy. Problémy se však nemusí nutně týkat pouze trávení. Příznaky narušeného střevního prostředí se projevují i v podobě podrážděné pokožky, nadměrné únavy, zhoršeného psychického stavu či nedostatečné spánkové hygieny.
Zároveň ne všechny faktory máme čistě ve svých rukou a lze je jednoduše ovlivnit. Významný podíl totiž mohou mít i hormonální změny, kdy člověk v rámci svého života prochází různými vývojovými stádii, a jeho hladiny hormonů se tak neustále mění, náhlá infekční a autoimunitní onemocnění, genetika nebo také způsob porodu – mikrobiom u dětí narozených císařským řezem postrádá klíčovou diverzitu, kterou děti narozené přirozenou cestou dědí po svých matkách. Nic však není ztraceno – pomocí preventivních kroků a drobných změn každodenní rutiny je možné nejen minimalizovat nepříjemné příznaky, ale i zajistit vyšší odolnost do budoucna.
Za tyto návyky vám střeva poděkují!
Není divu, že základním pilířem zdravého střevního prostředí je vyvážená a pestrá strava. Jídelníček by měl vždy obsahovat dostatek vlákniny, která představuje potravu pro prospěšné bakterie, a fermentovaných potravin jako zdroj dalších druhů důležitých mikroorganismů. Mezi přínosné mikronutrienty, jež střeva především ocení, patří například selen, zinek, hořčík, omega-3 mastné kyseliny, ale i vitamíny A, B a D. Klíčový je také dostatečný pitný režim.
Na co byste se měli zároveň zaměřit je omezení stresu. Hlavně u lidí trpících již zmiňovaným IBS, je tento krok naprosto zásadní. Vyhnout se však stresovým situacím může být občas opravdu oříšek a ne vždy se to povede. Pokud je toto váš případ na trhu existují řešení, která vám od nepříjemných příznaků syndromu mohou alespoň částečně pomoct. Jedním z nich je zdravotnický prostředek PROIBS, který povrch střev pokrývá gelovým filmem, čímž efektivně přispívá k lepší funkci jeho ochranné bariéry. PROIBS je zdravotnický prostředek určený k léčbě příznaků IBS. Čtěte pečlivě návod k použití a informace, které se vztahují k bezpečnému používání. K redukci stresu vám může pomoct také pravidelný pohyb a kvalitní spánek (alespoň 7 hodin), jež kromě pozitivního vlivu na psychické zdraví prospívají i samotným střevům.
Zdroj: PROIBS / komerční sdělení
