Léto v plném proudu, kolony aut signalizují střídání rekreantů, děti míří na tábory, k babičkám, na chatu,… těší se, ale pro mnohé z nich může být cestování spojeno i s nepříjemnými zážitky provázenými nevolností, zvracením atp.
Nevolností v autě a autobuse nejvíce trpí děti, a někdy přetrvává až do dospělosti. Pro ty, kteří to v dětství a mládí zažili – zatímco se spolužáci strkali, kdo bude sedět vzadu, oni usilovali o místo vpředu, aby kvůli nim nemusel autobus či auto stavět. Záchranným prostředkem, byl tehdy Kinedryl, který představoval „tabletku rychlé pomoci“ a kupodivu je i nyní záchranou pro další generaci dětí či dospívajících.
Kinetóza (cestovní nemoc, nemoc z pohybu) není nemoc, ale nepříjemný stav, který vzniká tím, že se tělo pohybuje, ale zrakové vjemy se nemění. Do mozku tedy přicházejí rozporné informace z centra rovnováhy ve vnitřním uchu a z očí. Centrální nervový systém pak na tyto informace reaguje vysíláním nelogických nepříjemných reakcí, jako je nevolnost, pocení, bolesti hlavy, bušení srdce, pocit na zvracení až zvracení.
Lidé nejsou stejní a každý člověk svým rovnovážným systémem reaguje individuálně. Děti jsou pak všeobecně více citlivé než dospělí, jejich centrální nervový systém i centrum rovnováhy jsou nezralé, teprve se vyvíjí. Proto se často stává, že věkem u dětí kinetóza jednoduše vymizí.
Kinetóza není dědičná, proto je zcela běžné, když v rodině trpí kinetózou jen jedno dítě.
U některých lidí se kinetóza dostavuje jen v některých dopravních prostředcích. Může být v autě a autobusu, ale není ve vlaku. Jízda vlakem bývá klidnější a plynulejší, nejsou tak časté nepředpokládané změny polohy, které člověk trpící kinetózou musí překonávat při jízdě na našich ne úplně ideálně upravených silnicích a dálnicích.
Při cestování autobusem dětem trpícím kinetózou pomůže sedět na předních sedadlech, kde nejsou tak časté změny polohy vertikálním směrem, jak tomu je v zadní části autobusu. Děti pak mají větší pocit jistoty, že mohou během cesty poprosit řidiče o zastavení, a tím předejít pro ně potupnému zvracení.
Děti na zadních sedadlech během cesty rozptylte sledováním krajiny, povídáním si s nimi, zpěvem, posloucháním hudby. Při cestování s dětmi je ideální naplánovat cestu na noc, kdy děti mohou nepříjemné pocity jednoduše zaspat. Během dne je pak vhodné v autě větrat, dělat pravidelné zastávky, ideálně každé dvě hodiny, aby děti měly možnost se projít a rozptýlit. Samozřejmostí je pak pravidelný pitný režim.
Cestovat bychom neměli s prázdným ani přeplněným žaludkem, vhodná jsou lehká jídla, naopak tučných a těžkých jídel bychom se měli vyvarovat. Před cestou i během cesty pomáhají různé prostředky, jako zázvor ve formě čaje, bonbonů i žvýkaček.
MUDr. Hana Červenková, praktická lékařka pro děti a dorost
Stresem jsme jako děti netrpěly, to nás potkalo až v současnosti, takže to za vliv nepovažujeme, spíše to stresovalo naše spolucestující. Máte jiné zkušenosti?
„Kinetóza je dispoziční záležitost do určité míry psychicky ovlivnitelná, a proto stres svoji roli hrát může.“
Kinedryl: Lék k vnitřnímu užití. Pečlivě čtěte příbalové informace.
zdroj: Noventis / komerční sdělení
