Zdraví

Home
Zdraví
S doktorkou Miroslavou Skovajsovou nejen o prevenci

S doktorkou Miroslavou Skovajsovou nejen o prevenci 23. 04. 2014Zdraví0 komentářů

Mottem letošního Avon Pochodu je: Před rakovinou prsu se neschováš. Dnes vám přinášíme rozhovor s MUDr. Miroslavou Skovajsovou, zakladatelkou a propagátorkou jednodenní diagnostiky prsu.

Jsou české pacientky zvyklé chodit na preventivní prohlídky nebo se před případnou hrozbou onemocnění stále schovávají?
„Již 57% českých žen ve věku od 45 let dochází pravidelně na preventivní mamografii. Účast žen v mamografickém screeningu se každoročně navyšuje, což nám, zdravotníkům, kteří každodenně ve své praxi vidíme, jak důležité je najít nemoc v zárodku, způsobuje upřímnou radost. Jelikož jsou pravidelně sbírána a vyhodnocována data víme, že se od osmdesátých let, kdy nebyly žádné možnosti kvalitní prevence, zlepšilo o 30% přežití českých žen nemocných rakovinou prsu. Ženy, kterým byl nalezen malý nádor (časné stádium) při preventivní mamografii, mají dokonce téměř 100% šanci, že se ze svého onemocnění zcela uzdraví. Naopak ženy, které pravidelnou prevenci stále podceňují, přicházejí v případě onemocnění v pozdějším stádiu, které se stejně jako pokročilý požár hůře likviduje. Všechny ženy by měly vědět, že nádory prsu jsou nejčastějším zhoubným onemocněním žen, že nikdo na světě neumí poradit, jak jim předcházet, ale existuje možnost, jak je včas objevit. A tou je právě preventivní mamografie a další navazující postupy“.

V České republice je rakovina prsu poměrně diskutovaným tématem. Vy můžete srovnávat zkušenosti od nás i ze zahraničí. Dělá ČR v rámci osvěty a prevence dostatek aktivit nebo stále ještě za zbytkem světa pokulháváme?
„Dá se říci, že na přelomu tisíciletí jsme stáli na jakémsi pomyslném začátku mediálních preventivních aktivit. V roce 2001 se šel první AVON Pochod proti rakovině prsu, ve stejném roce založili radiologové Komisi odborníků pro mamární diagnostiku a Asociaci mamodiagnostiků. V roce 2001 také proběhl první ročník konference „Omyly v mamární diagnostice“, ve které se učí, jak nedělat omyly v diagnostice prsní žlázy, ve Screeningové komisi Ministerstva zdravotnictví se usilovně projednával celonárodní screeningový program, aby byl v roce 2002 schválen. V roce 2001 byla založena Aliance žen s rakovinou prsu a do ní sjednoceny všechny dosud pracující místní dobrovolná sdružení, o něco dříve začal fungovat pacientský servis s názvem Mamma help. Všechny tyto aktivity běží dodnes a jsou zdrojem mediálních výstupů, jejich dopady se sčítají. Pozoruhodné je, že převážná většina těchto akcí a aktivit je dobrovolná, založená na práci lidí, kteří vědí, že je pro blaho celku nezbytná. Český stát se na těchto aktivitách nepodílí nijak, jedinou aktivitou je zmíněná Komise na MZd, jejíž náplň však opět určují odborníci, kteří sem docházejí bez nároku na odměnu, čas strávený v Komisi MZd si musí ve svých ambulancích odpracovat jindy. Žádná česká vláda se dosud prevencí nezabývala, a v tom se velmi odlišujeme od ostatních kulturních států Evropy. Dokonce tolik důležitý sběr dat ze screeningu nádorů prsu, který se dá nazvat národním stříbrem, je financován z prodeje symbolů boje proti rakovině prsu, který organizuje AVON. Není jisté, zda se z tohoto faktu máme radovat nebo nad ním zaplakat“.

Zvýšil či snížil se za poslední roky výskyt karcinomu prsu? Hraje v tom nějakou roli osvěta a prevence?
„Počty nádorů prsů v ČR každoročně rostou, což je ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy stejné. Nastal však pozoruhodný nárůst včasných stádií nemoci. Je to jednak známkou toho, že stále více žen na preventivní mamografii dochází, ale také dokladem toho, že akreditovaná screeningová pracoviště fungují velmi dobře, jejich diagnostické kvality se zlepšují. Samozřejmě, že v pozadí optimistického nárůstu dobře léčitelných stádií stojí osvěta a její mediální šíření. Co by nám všem bylo platné, kdybychom měli připravená akreditovaná pracoviště, do kterých by nikdo nechodil? Neustálé vysvětlování skrze média, vzdělávání laické a odborné veřejnosti vytváří potřebnou hladinu všeobecného uvědomění naléhavosti problému a potřebnosti prevence. Také každá včas diagnostikovaná a tedy zachráněná žena se stává světýlkem, které předává dále dobrou zprávu o vítězném boji s rakovinou. Tyto jednotlivé příběhy předávané ústně i mediálně jsou jednou z největších opor postupně narůstajícího „preventivního“ myšlení českého obyvatelstva“.

Jakou roli hraje v případě onemocnění stres?
„Stres nesvědčí nikomu a ničemu. Stres nás zbavuje schopnosti rozeznat, co je v životě důležité. Člověk, který se nechá vláčet a uvláčet okolnostmi, vším, co mu diktuje současný stav společnosti, všeobecného myšlení nebo také reklama, který přestane používat svůj selský rozum a ztratí tak pud sebezáchovy, je vznikem nádorového onemocnění ohrožen zejména. Vznik zhoubného bujení je stávka organizmu, stávka těla, které už dál nemůže. Lidé žijící v současné společnosti se musí naučit být svobodní, nepodléhat veškerým tlaků, které jsou na ně vyvíjeny. I v tom je veliká část prevence“.

Co byste vzkázala ženám, které mají strach jít na mamografické vyšetření?
„Strach je špatný rádce. Každé jeho vítězství nad zdravým rozumem je velkou prohrou pro jedince. V tomto případě pro ženu, která ze strachu aby se „náhodou na něco nepřišlo“, propásne svou šanci. Panický strach z preventivního vyšetření může vyústit v nález nemoci v pokročilém stádiu, kdy se bohužel, mnohem častěji naplní obava, že na rakovinu se umírá. Na pokročilou rakovinu se totiž opravdu umírá. Z počínající nemoci je možné se úplně uzdravit, nebo alespoň vyléčit na mnoho let a tyto roky prožít šťastně. Nejlepší rada zní: Odložte znehybňující strach, vyměňte ho za motivující obavu a vydejte se na preventivní vyšetření. Skvělou odměnou je dobrý pocit, že mám něco pevně ve svých rukou“.

text: Avon, redakce / foto: Avon